Helgoland a Düne: ráj v Severním moři, který Češi neznají
Autor: David Hainall 14.09.2020

Z německých ostrovů Češi znají hlavně Rujanu. Na ostrůvky Helgoland a Düne v Severním moři, které jsou pod správou Německa, míří z našinců jen málokdo. V létě jsou vyhledávanou turistickou destinací, po zbytek roku sem míří hlavně nadšení biologové. Kromě dvou druhů tuleňů je tady k vidění spousta zajímavých mořských ptáků.

Výměna Helgolandu za Zanzibar

Souostroví se skládá ze dvou malých ostrovů Helgoland and Düne, které leží v oblasti Pinnenberg ve spolkové zemi Šlesvicko - Holštýnsko. Hlavní a větší ostrov Helgoland má rozlohu asi 1 km² a žije zde asi 1 600 stálých obyvatel. Ostrov Düne je o něco málo menší a svůj název "Duna" dostal podle svého vzhledu. Připomíná totiž jednu velkou písečnou pláž. Místní lidé patří převážně k národu Frísů a v současnosti žijí hlavně z příjmů z turistického ruchu. Ostrovy jsou sice součástí Schengenského prostoru, ale mají výjimku z jednotných předpisů o DPH, což umožnilo vznik duty free shopů.

Německo nebylo vždy vlastníkem tohoto strategicky významného souostroví. V minulosti byl totiž Helgoland součástí Šlesvicka, které patřilo nejprve Dánsku a později od roku 1807 byla sepsána tzv. Helgoland-zanzibarská smlouva, na jejímž základě vyměnila Velká Británie Helgoland a Düne za tropický Zanzibar u Tanzanie. Po II. světové válce využívalo Helgoland britské letectvo jako cíl svých cvičných náletů. Civilní obyvatelstvo se zde usídlilo až v roce 1952.

Snad vůbec nejzajímavější stavbou na ostrově je zdejší maják. Jako maják však slouží až od roku 1952 a v době druhé světové války zde byla umístěna protiletadlová děla. Tento maják je však skutečným technických unikátem. Je totiž vybavený jedním z nejsilnějších světel, která bývají na stavby tohoto typu instalována. Za dobré viditelnosti ho lze vidět až z Východofríských ostrovů a dostahuje viditelnosti bezmála 78 km.

Dobrodružství na vlnách Severního moře a tuleni

Po bezmála tisíci nočních kilometrech přijíždíme do přístavního města Büsum. Auto odstavujeme na parkovišti v bezprostřední blízkosti přístavního mola a krátce po deváté hodině, obtěžkáni batohy, nastupujeme na loď Funny Girl, která za přibližně 2,5 hodiny plavby zakotví mezi ostrovy Helgoland a Düne. V přístavu je malá hloubka, a tak musíme přestoupit na malou kymácející se bárku. V boku lodě se otevírají dveře a u vzniklého okna se staví dva námořníci a podávají mi ruce. Pod nimi se kymácí malý člun. Občas zmizí ze zorného pole, ale nakonec se akce se dvěma těžkými batohy a osmiletým synem podaří a všichni bezpečně sedíme ve člunu a jedeme na ostrov Düne.

Ubytování máme rezervované ve stanovém kempu mezi písečnmi dunami. Ubytovací formality a hledání vhodného a trochu schovaného místa k táboření zvládáme rychle a plni očekávání vyrážíme na pláž, od které nás dělí jedna duna. V šumění příboje ještě neumíme rozeznat jednotlivé zvuky a houkání tuleňů.

Po průchodu mezi proutěnými ploty, které zabraňují rychlému odnosu písku, je vše jasné. Na pláži se válí několik desítek tuleňů kuželozubých (Halichoerus gryptus) a mezi nimi zahlédneme nečekaně i pár kusů tuleňů obecných (Phoca vitulina), kteří se častěji zdržují v oddělených stádech. "Jé, táto, to mládě leze k nám!", ukazuje nadšený synek před sebe. Všechna mláďata jsou zvědavá, a tak rychle měním objektivy a zaléháme do vlhkého písku. Kdybychom chtěli, můžeme si tuleně i pohladit. "Ten je krásný," rozplývá se Kuba nad nečekaným blízkým setkáním.

Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus) je opravdu kolos. Samci dosahují délky až 3,5 metru a váhy přes 300 kg. Na první pohled nás upoutají velké "psí" oči. Mají relativně málo vyklenutou rohovku a vidí dobře i ve zkalené vodě, přesto jejich hlavními smyslovými orgány, které uplatňují při lovu ryb, jsou čich a sluch. Nemají však žádné vnější sluchové orgány. Ty vnitřní jsou však natolik citlivé, že je používají pod hladinou i při uzavřených zvukovodech. Díky vysokému obsahu hemoglobinu v krvi vydrží tito lovci pod hladinou i 20 minut.

Celé odpoledne obcházíme ostrov a pozorujeme oddělené skupiny dalších tuleňů. Dalším druhem, který se zde vyskytuje, je tuleň obecný (Phoca vitulina). Je o něco menší než tuleň kuželozubý. Samci dorůstají délky 2 metrů a nejmohutnější kusy mohou vážit kolem 170 kg. Pod velkýma očima upoutají nozdry postavené ve tvaru písmene V. Pod vodou vydrží obvykle mezi 3-5 minutami.

Nad hlavou nám létají hejna racků mořských (Larus marinus) a na vodě plavou kajky mořské (Somateria mollissima). Kajky hnízdí v koloniích a svá hnízda vystýlají prachovým peřím. To je jedno z vůbec nejjemnějších a nejkvalitnějších v ptačí říši. Ne nadarmo byly kdysi péřové spacáky naplněné tímto peřím opravdovým snem vysokohorských lezců a polárníků. Kajky se živí především mlži, pro které se potápějí až do hloubky 25 m. Mezi vyplavenými chaluhami a po písečných plážích běhají střičníci velcí (Heamatopus ostralegus) s jasně oranžovým zkým zobákem a popelavě hnědí jespáci píseční (Calidris alba).

Na Dlouhou Annu za tereji a alkouny

Ráno vstáváme do podmračeného a větrného dne. Balíme fotografické vybavení a nasedáme na malou krytou lod, která nás z ostrova Düne převáží na Helgoland. Mezi hotýlky, restauracemi a obchůdky stoupáme po schodech a po pohodlných chodnících pokračujeme k majáku a největšímu, skalnatému výběžku Lummenfelsen, tzv. Dlouhé Anně, dominantě ostrova a hnízdní skále terejů bílých (Morus bassanus) a alkounů úzkozubých (Uria aalge).

Terejové jsou velcí ptáci s rozpětím křídel až 2 m. Přesto se více zdržují u pobřeží. Hnízdí v koloniích na skalách a prudkých svazích. Vzhledem ke své velikosti neumí vzlétnout z rovného plochého povrchu. Polámali by si křídla. Živí se hlavně rybami a hlavonožci. Když spatří kořist, vrhá se střemhlav dolů i z výšky 30 m rychlostí až 90 km/h. K tomuto účelu má zvláštně utvářenou lebku s dutinami vyplněnými vzduchem a nemá ani vnější nozdry. Ty jsou uzavřené kostěnými přepážkami, které zabraňují vniknutí vody při potápění. Zajímavé je, že často svou kořist polykají ještě pod hladinou a vynoří se tak s prázdným zobákem. Francouzští rybáři, kteří tuto skutečnost jako první vypozorovali u bretaňských břehů ve 30. letech minulého století, proto terejovi dali jméno Fou de Bassan neboli Blázen z Bassanu.

Od Dlouhé Anny se vracíme zpět do civilizace kolem kráteru, který tu při cvičném bombardování vytvořila 5 000 kg těžká britská puma. Výletníky hledající trochu klidu a úniku z rušných uliček a duty free shopů možná zaujme evangelický kostel sv. Mikuláše, který je volně přístupný. V hlavní chrámové lodi jsou mimo jiné instalovány modely lodí. Za návštěvu také stojí mořské akvárium nebo třeba přístav a procházka po plážích. Odpoledne se vracíme na ostrov Düne s cílem strávit poslední okamžiky s tuleni.

Prodloužený víkend stačí

Turistická sezona začíná na ostrovech prvního května. Lodě mezi ostrovy jezdí častěji než v zimním období. Využili jsme toho a strávili první májové dny v kempu pod stanem na ostrově Düne, což je nejlevnější varianta ubytování. V kempu jsou k dispozici i bungalovy, v seoně je vhodné vše dopředu rezervovat. Na Helgolandu se nabízejí nepřeberné možnosti různě drahého ubytování v hotelích nebo na privátech. Najíst se dá buď ve stánku na ulici nebo je možné si vybrat ze spousty restgaurací. Obávaná skoro tříhodinová plavba a strach z toho, že ji osmiletý syn nezvládne, se nakonec ukázala jako lichá. Dětí na lodi bylo víc a zvládaly ji mnohem lépe než někteří dospělí.

Pokud zde nechceme strávit letní dovolenou, slunit se na písčitých plážích a koupat se ve vlnách
Severního moře, pak se sem vyplatí vypravit v době, kdy tady není příliš lidí. Jaro nebo podzim se jeví jako ideální a rozhodně stojí za to. Není mnoho míst v Evropě, kde bychom mohli být zvířatům tak blízko a mít pocit, že jsme součástí dění. Z ostrova jsme odjížděli s vědomím, že se sem musíme brzy vrátit.

(napsáno pro idnes.cz)

Nabídka zájezů do Německa

Ostrovy Helgoland a Düne

so, iGO with
Helgoland a Düne: ráj v Severním moři, který Češi neznají
Přijmout
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.