Proč si prodlužujeme léto na KYPRU?
autorka: Vladimíra Svitáková (psáno pro CK Simon Tourist a svetadily.cz) 07.11.2020

Letadlo lehce přeletělo průliv mezi kontinentálním Tureckem a severním břehem Kypru. Těsně před přistáním pod sebou tušíme vrcholky pohoří Penthadaktylos. To vítá odnepaměti ty, kteří přicházejí na Kypr od severu. Naším společníkem bude toto pohoří dalších 7 dní. Budeme totiž v jeho podhůří ubytováni na břehu Středozemního moře. S břichem naplněným vynikajícím jídlem programu all inclusive, o kterém hovoří recenze hotelu, budeme odtud vyrážet na výlety po celém ostrově. Doufáme, že si tak užijeme vůní, chutí a historie této východní výspy Evropy. Těšíme se!

Po velice rychlém ubytování pozdě v noci rychle uléháme. Ráno nás budí slunce a my pospícháme na první snídani. Obklopeni horskou zelení a mořskou modří usedáme na terasu restaurace k první snídani. Vzhledem k nočnímu příjezdu na ostrov, tento den odpočíváme. Dnes nikam nejedeme, zpracováváme let, ladíme se do středomořského klidného módu. Kdo chce, může jet hotelovým autobusem na návštěvu Kyrénie.

Pohádkový Hillarion na úpatí svěže zelených hor

Následující den, hned po bohaté snídani, vyrážíme na jedno z nejhezčích míst ostrova, na hrad Hillarion. Tento pohádkový hrad leží v horách nad městem Kyrénia. Byl zde v horách založen v byzantské době kostel a pak i hrad vládnoucího rodu Lusignanů. Ti sem jezdili hlavně v létě, kdy poloha v horách zaručovala snesitelnější počasí. Dnes se zde procházíme troskami rozlehlého hradu. Vystupujeme až na nejvyšší bod hory, na jejímž úpatí se hrad nachází, je odtud nádherný výhled. V jediné zachovalé budově hradu, v kdysi královském paláci si po výstupu dáváme kávu z džezvy a v klidu se kocháme výhledy na celé pohoří Penthadaktylos i severní pobřeží ostrova.

Sjíždíme pak do neoficiálního hlavního města severního pobřeží Kypru, do Kyrénie. Říká se, že město disponuje nejmalebnějším starověkým přístavem. Procházíme se křivolakými uličkami kolem hammamu, tureckých lázní, fotíme si Benátskou pevnost, nasáváme vůni obědů, které se v restauracích přístavu podávají. Pozorujeme chlapíky v čepkách jak ve stanu debatují na nízkých stoličkách a hrají deskovou hru begamon, tak typickou pro tuto středomořskou oblast.

Ještě než zasedneme ke svému bohatému obědu, cestou zpět na hotel se zastavujeme v místě zvaném Bellapais. Na úpatí hor se zde pnou k nebi zbylé gotické oblouky tehdejšího lusignanského opatství. Dnes se tu návštěvníci procházejí klidem tohoto místa, ve stínu dávno seskládaných kamenů a vysázených cypřišů, palem a pomerančovníků. Kousek za branou do areálu usedáme na malé pivo pod tzv. strom zahálky.

Lawrence Durrell, anglický romanopisec a básník ve své knize “Hořké citrony”, kde líčí život lidí na Kypru uvádí, že v každé vesničce na ostrově mají tzv. strom zahálky. kam místní usedají k popovídání, odpočinku a úniku před spalujícím sluncem. I my pod takovým stromem zpracováváme co jsme dnes viděli a řádně hladoví se těšíme na bohatý oběd, celoodpolední odpočinek u blankytně modrého moře a samozřejmě neméně bohatou a lahodnou večeři.

Antický jih ostrova

Dnes vyrážíme na celodenní výlet na jih ostrova. Už samotné překročení hranic ze Severokyperské turecké republiky do Kyperské republiky je zajímavým dobrodružstvím. Od roku 1974 je totiž Kypr rozdělen. Tehdy po několikaletém konfliktu Turecko vtrhlo na sever ostrova, zabralo část území a vytvořilo Severokyperskou tureckou republiku, kterou ovšem uznalo za suverénní stát pouze samo. Na ostrově pak byla vytvořena demarkační zóna, která měla zabraňovat konfliktům. Dlouhá léta se nesměla tato zóna překračovat, byly rozděleny rodiny, spousta lidí byla nezvěstná. Dnes se z jedné republiky do druhé přechází běžně, ale spojení těchto dvou republik je v nedohlednu.

Po nutném pasovém prodlení míříme po slušné dálnici směrem na kyperskou Larnacu a Limmassol. Tímto jsme v Evropské unii, a tak se cítíme jako doma. Kávu si dáváme za euro, voláme domů za tarif EU. Ráz krajiny se mění, země je vlnitá, vidíme hlavně háje olivovníků a citrusů. Dopoledne přijíždíme k branám archeologického naleziště Kourion. Krásná poloha na břehu Středozemního moře, na pahorku, kde věčně pofukuje větřík dodává kouzlo procházky v rozvalinách antického divadla z 2. př. n. l., byzantské baziliky nebo římských lázní. Nejkrásnějšími jsou však zachovalé mozaiky v Achiellově vile a Gladiátorském domě. Kousek od antického Kourionu usedáme do stínu stromu zahálky, abychom se občerstvili a pak si šli prohlédnout středověký hrad Kolossi. Tento v minulosti nedobytný hrad, vynikající příklad vojenské architektury, býval sídlem templářských hradů, právě tady spatřilo světlo světa sladké víno Commandaria, ikona Kypru. Trávíme zde příjemné poledne, jen tak se procházíme, občerstvujeme se, odpočíváme. Tento den ještě míříme do Larnaky, hlavního města kyperského jihu. Na okraji tohoto města je nejvýznamnější muslimská památka, Mešita Hala Sultan Tekke. Právě zde jsou ukryty ostatky jedné z Mohamedových tet. Poklid místu dodává přítomnost slaného jezera, palmový háj a jistě i to, že zde není mnoho turistů. Trávíme tu nějaký čas, v klidu se procházíme, užíváme si slunečného odpoledne.

Pár minut po odjezdu od mešity už stavíme v centru Larnaky, v blízkosti Agios Lazaros, kostela řecké pravoslavné církve, který je zasvěcen svatému Lazarovi z Betánie, který zde působil 30 let jako biskup. Byl zde nalezen sarkofág Lazara, toho Lazara, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých a který sem přinesl křesťanství. Podvečerní procházka s kávou přístavní Larnakou ukončuje tak hezký den strávený na kyperském jihu.

Starověký východ Kypru

Tento den dopoledne lenošíme u vln moře. Užíváme si luxusu programu all inclusive, dáváme si kávu na hotelové terase, jdeme si zacvičit do hotelového fitness. Po vydatném obědě míříme na východ ostrova. Do oblasti starověkého Salamis. Minulost tohoto místa sahá až do 11. století př. n. l. Tento městský stát tehdy zbohatl na obchodu s kyperskou měděnou rudou. Svého času bylo město hlavním městem Kypru, zažilo apoštola Pavla i Barnabáše, který je kousek odsud dokonce pohřben. Dnes je město v rozvalinách a my se procházíme v odpoledním slunci tím, co bývalo řeckým divadlem, lázněmi, gymnazionem, širokou třídou. Žasneme na tím jak toto město bývalo rozlehlé a opět si opakujeme staré osvědčené: “všechna sláva, polní tráva!”. Po návštěvě Kláštera Svatého Barnabáše a nahlédnutí do města Varoshi, které zůstalo za branami demarkační zóny a je dnes městem duchů, dojíždíme do města Famagusta. To bývalo významné za dob středověkých. Významný kyperský rod Lusignanů odtud obchodoval s východem, nechal zde vystavět vysoký počet gotických katedrál, které Osmané po svém příchodu v 15. století přestavěli na mešity. Právě tento architektonický počin muslimů sem přitahuje turisty. Kombinace gotické katedrály a mešity je svým způsobem fascinující. V podvečerním slunci se procházíme městem, užíváme si hlasu muezzina, dáváme si pivo a pak už za hodinu opět usedáme k bohaté tabuli laskomin tureckého all inclusive našeho hotelu.


Pohoří Troodos, plíce Kypru

Poslední celodenní výlet nás zavede do nejvyšších hor ostrova. Míříme do Troodosu, hor téměř 2 000 metrů vysokých. Šplháme k nejslavnějšímu pravoslavnému klášteru Troodos a obdivujeme se freskám a ikonám, které tvoří jeho výzdobu. Kousek nad ním v horách je pohřben arcibiskub Makarios, první kyperský prezident. Od jeho hrobky je nádherný výhled do hor. V mracích tušíme nejvyšší horu ostrova Olympos 1 952 m n. m., kde je v současné době britský radar, a tak je zážitek z výstupu na nejvyšší horu Kypru návštěvníkům odepřen. Užíváme si ale svěžest hor, obklopeni borovicemi a cypřišemi dýcháme svěží vzduch. Den končíme ve vesnici Pedoulas, vesnice, známé díky pěstování třešní a jedním ze starých pravoslavných klášterů, kterými je Trodoos proslavený. Kostel Archangelos Michaelos je dokonce zapsaný na seznam UNESCO. V odpoledni odpočíváme, užíváme si výhledu, občerstvujeme se a míříme na sever ostrova zpět na hotel k dobré večeři a pohodě.

Nicosie - hlavní město na závěr

Předposlední den se celý koupeme. K večeru odjíždíme do Nicosie, hlavního města ostrova. Přejedeme jen pohoří Penthadaktylos a už se procházíme tureckými uličkami města, obdivujeme katedrály přestavěné na mešity, vyprávíme si o hammamu, tureckých lázních. K čemu sloužil karavanseraj? Dozvídáme se. Přecházíme hraničním přechodem do kyperské části. Kupujeme si levné napodobeniny značkových triček, kabelek a pomalu se loučíme s Kyprem.

A pak poslední den už jen závěrečné koupání, dobroty tureckého all inclusive, turecké pivo Efes a transfer na letiště. Těšíme se domů, ale tady jsme si to užili. Čisté moře, vynikající jídlo, obklopeni historií a přírodou … Osvěženi se vracíme domů !!!

 

Proč si prodlužujeme léto na KYPRU?
Přijmout
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.